Kraniosakrální terapie (CST) je jemná manuální technika zaměřená na uvolňování napětí v kraniosakrálním systému, který zahrnuje lebku, páteř a křížovou kost. Terapeuti věří, že manipulace s těmito strukturami zlepšuje pohyb mozkomíšního moku, což pozitivně ovlivňuje nervový systém a zmírňuje bolesti, například hlavy nebo migrény. Tuto metodu vyvinul v 70. letech osteopat John Upledger. Vědecké důkazy o účinnosti CST a teoriích toho, co se pod rukama děje jsou však omezené a terapie je často předmětem debat, zda její účinky nejsou spíše placebo než skutečná léčba.

Co autoři zkoumali?

Autoři studie "Clinical Effectiveness of Craniosacral Therapy in Patients with Headache Disorders: A Systematic Review and Meta-analysis" se zaměřili na zhodnocení účinnosti kraniosakrální terapie při léčbě bolestí hlavy. Cílem bylo zjistit, zda tato terapie vede k významnému zlepšení bolesti a disability spojeného s bolestmi hlavy u pacientů.

Hlavním cílem bylo porovnat účinnost kraniosakrální terapie s kontrolními nebo placebo intervencemi, zejména s ohledem na snížení intenzity bolesti a zlepšení postižení. Byly použity dvě metodiky pro hodnocení kvality zahrnutých studií: PEDro škála a Cochrane Collaboration’s Risk of Bias Tool.

Zahrnuté studie a jejich selekce

Při počátečním hledání bylo identifikováno celkem 735 studií, které se týkaly kraniosakrální terapie a bolestí hlavy. Po odstranění duplicit a aplikaci přísných kritérií (zahrnovaly pouze randomizované kontrolované studie - RCT, které zkoumaly výhradně účinky CST na bolesti hlavy) zůstaly k podrobnému přezkumu pouze čtyři studie.

Autoři vyloučili několik studií z důvodu nízké metodologické kvality, kombinace kraniosakrální terapie s jinými léčebnými postupy nebo z důvodu nepoužití validních nástrojů pro měření bolesti a disability.

Přehled zahrnutých studií

1. Hanten et al. (1999)

• Vzorek: 40 účastníků (20 v CST skupině, 20 v kontrolní skupině)
• Terapie: CST skupina podstoupila CV-4 techniku, což je technika zaměřená na zlepšení proudění mozkomíšního moku.
• Sham: Kontrolní skupina byla umístěna v klidové pozici bez jakékoliv léčebné intervence.
• Výsledky: Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi CST a kontrolní skupinou v hodnocení bolesti nebo disability.

• Vzorek: 20 účastníků (10 v CST skupině, 10 v kontrolní skupině)
• Terapie: CST skupina byla léčena kraniosakrální terapií zaměřenou na pánevní oblast, bránici a oblast krku.
• Sham: Kontrolní skupina neobdržela žádnou léčbu, šlo o skupinu bez intervence.
• Výsledky: Nebyly statisticky významné rozdíly v dopadu na migrény mezi oběma skupinami.

• Vzorek: 54 účastníků (27 v CST skupině, 27 v kontrolní skupině)
• Terapie: Použity byly různé techniky CST, jako například frontal and parietal lift, release of the sagittal suture, a dural tube traction.
• Sham: Sham intervence zahrnovala lehkou povrchovou dotykovou techniku na standardizovaných anatomických místech bez terapeutického účinku.
• Výsledky: CST skupina zaznamenala zlepšení v bolesti a postižení krku oproti placebo skupině, avšak tyto rozdíly nebyly klinicky významné.

• Vzorek: 50 účastníků (25 v CST skupině, 25 v kontrolní skupině)
• Terapie: Byly použity techniky jako suboccipital inhibition, CV-4 technika a lumbosacral technique.
• Sham: Placebo intervence zahrnovala povrchový kontakt pod týlní kostí, simulující terapii bez terapeutického zásahu.
• Výsledky: CST skupina vykázala statisticky významné zlepšení bolesti a migrénové závažnosti oproti placebo skupině, ale tyto rozdíly nebyly vyhodnoceny, jako klinicky významné.

Výsledky a porovnání mezi CST a placebo

Ve všech čtyřech studiích byly zjištěny určité statisticky významné rozdíly mezi kraniosakrální terapií a kontrolními skupinami, zejména pokud jde o snížení intenzity bolesti. Nicméně, tyto rozdíly nebyly dostatečně velké, aby byly klinicky významné, což znamená, že terapeutický efekt kraniosakrální terapie byl malý a nevýznamný. Navíc musíme uznat, že placebo (sham) skupina nedosahovala dostatečné intervence. Pokud vezmeme v potaz například terapii na několika částech těla vs dotyk na pod týlní kostí, tak kontextuální faktory nemusí dosahovat stejných hodnot oproti intervenční skupině. Celkově nebyly pozorovány významné rozdíly v disabilitě nebo dopadu terapie na bolest hlavy mezi skupinami CST a placebo skupinou.

Závěr

Na základě systematického přehledu s meta-analýzou čtyř randomizovaných kontrolovaných studií lze říci, že kraniosakrální terapie má pouze malé a klinicky nevýznamné účinky na snižování bolesti u pacientů s bolestmi hlavy. Ačkoliv některé studie ukázaly statisticky významné zlepšení bolesti, rozdíly mezi CST a placebo skupinami nebyly dostatečné k tomu, aby se kraniosakrální terapie mohla považovat za účinnou klinickou intervenci při léčbě bolestí hlavy. Navíc, kvalita důkazů byla velmi nízká, což naznačuje, že je zapotřebí více kvalitních výzkumů k potvrzení nebo vyvrácení těchto výsledků. Zatím však tyto kvalitní důkazy nemáme a musíme tak vycházet z těchto pár studií na omezeném počtu účastníků.

Zdroj:

CARRASCO-URIBARREN, Andoni, et al. Clinical Effectiveness of Craniosacral Therapy in Patients with Headache Disorders: A Systematic Review and Meta-analysis. Pain Management Nursing, 2024, 25.1: e21-e28.