PFP trpí až 29 % dospívajících (ženy 2x častěji, jak muži). Jedná se o bolest v okolí patelly, nebo za ní, kterou vnímáme především při zátěži. Ač není etiologie zcela objasněna, současné teorie ukazují hned na několik faktorů - anatomické, biomechanické a psychosociální a behaviorální faktory.
Tradičně se cvičení zaměřuje na koleno s důrazem na sílu a koordinaci QF, a v poslední době se dále cvičení zaměřuje i na oblast kyčle. Dle nejnovějšího systematického přehledu pro doporučení konkrétního typu cvičení na PFP nejsou přesvědčivé důkazy. Dvě studie z tohoto přehledu naznačují, že edukace pacienta může být při snižování bolesti stejně účinná, jako intervence založená na cvičení (další 2 studie upřednostňují cvičení před edukací). Edukace je pak doporučena především u jedinců s kineziofobií, podobně, jako u CLBP.
Této randomizované studie se účastnilo 112 lidí vě věku 16 - 40 let. PFP měli více než 3 měsíce - průměrně 39 měsíců s bolestmi 3 a více z 10 (VAS). Účastníci byli rozděleni do skupin:
- 39 cvičení zaměřené na oblast kyčle
- 37 cvičení zaměřené na koleno
- 36 volná aktivita
Všichni cvičili 3x týdně po dobu 6 týdnů. Dávkování a druhy cvičení pro skupiny KYČEL a KOLENO bylo provedeno dle doporučení z předešlých studií. Kontrolní skupina byla v rámci edukace povzbuzována, aby byla prostě fyzicky aktivní, bez konkrétního cvičebního režimu. Předem standardizovaná edukace byla pro všechny skupiny stejná, pacientům byla vysvětlena daná problematika a byli povzbuzováni k postupnému zvyšování fyzické aktivity, aniž by nadměrně vyvolávali bolest, bez tradiční rady, aby se zaměřili na biomechanické polohy dolní končetiny, nebo aby se vyhýbali určitým aktivitám - v rámci minimalizace kineziofobie.
Co se týče kontroly stavu jedinců, porovnávala se čísla (bolest, kineziofobie, izometrická síla a test sestupu) na začátku, po 3 měsících a po 12 měsících. Všechny 3 skupiny se zlepšily, žádná nebyla úplně bez bolesti. Nicméně mezi výsledky nebyly žádné významné rozdíly napříč několika testovanými škálami.
Zdroj:
