Cvičení je důležitou součástí léčby chronické bolesti dolní části zad (CLBP). Častým důvodem pro preferenci cvičebních intervencí před pasivními metodami (například masáží, akupunkturou) u CLBP jsou širší zdravotní přínosy. Cvičení má také zdravotní prospěch při prevenci chronických onemocnění spojených s bolestí. Lidé s CLBP mají zvýšené riziko těchto onemocnění, a pravidelné cvičení/pohyb tak může snižovat tato rizika a zlepšovat bolest a funkci.
V nedávné studii provedené Gibbsem a kolegy (2023) bylo zkoumáno, zda cvičební programy pro CLBP splňují směrnice WHO pro fyzickou aktivitu. Ve svém výzkumu analyzovali 249 studií s 24 486 účastníky, zahrnujících 426 cvičebních intervencí.
Nejčastějšími typy cvičení byly:
- posilování středu těla (core) - 129 skupin,
- smíšená cvičení - 109 skupin,
- obecné silové cvičení - 52 skupin.
Většina cvičebních intervencí však nesplňovala směrnice WHO ohledně typu fyzické aktivity a intenzity cvičení:
- pouze 1,6 % splnilo směrnice pro aerobní cvičení,
- 5,6 % splnilo směrnice pro posilování,
- 1,6 % splnilo obě směrnice.
Mnoho programů neuvedlo informace o intenzitě a dávkování cvičení, což znemožnilo určení, zda splňují doporučení WHO. Pouze malá část cvičebních intervencí, kde byly dávka a intenzita uvedeny, odpovídala WHO doporučením.
Doporučení WHO stanoví minimální požadavek na fyzickou aktivitu pro zdravou i "patologickou" populaci, a proto je důležité zvážit aplikaci cvičebních intervencí, které splňují tato doporučení, u jedinců s CLBP, kteří mají vyšší riziko chronických onemocnění. V současné době však většina cvičebních programů pro CLBP nedosahuje těchto doporučení, a proto pravděpodobně nepřinášejí sekundární zdravotní benefity. Vědci si myslí, že většina studií se soustředí na účinky cvičení na bolest a disabilitu, místo na další zdravotní benefity. To je důležitý rozdíl, protože typ a dávka cvičení potřebné ke krátkodobé úlevě od bolesti a zlepšení disability je často nižší než to, co je třeba k prevenci a léčbě chronických onemocnění. Samozřejmě potřebná dávka cvičení pro dosažení doporučení od WHO může být u mnoha pacientů s CLBP zpočátku příliš vysoká. V těchto případech bychom měli dávkování pohybových aktivit navrhnout zprvu nižší (individuální) a postupem času se snažit zmiňovaným doporučením co nejvíce přiblížit, nebo jich v ideálním případě dosáhnout. Následně by měly být aplikovány strategie, které pomohou výši této fyzické aktivity dlouhodobě udržet.
Pro zmírnění bolesti a disability jsou v některých studiích preferovány cvičení jako pilates, nebo McKenzie, to však úplně nejsou typy cvičení, které WHO doporučuje ve směrnici pro fyzickou aktivitu. Klinické směrnice pro CLBP zdůrazňují, že cvičení by mělo být navrženo s ohledem na preference pacienta, což zvyšuje pravděpodobnost dodržování těchto cvičení. Pokud nejsou přítomny žádné kontraindikace, předepsání cvičení by mělo být provedeno tak, aby splňovalo doporučení WHO.
Podle této studie většina cvičebních intervencí pro CLBP neposkytuje dostatečnou dávku ani intenzitu cvičení, aby splňovaly doporučení WHO a podobná doporučení od American College of Sports Medicine. To znamená, že kromě krátkodobého úlevy od bolesti a disability pravděpodobně neposkytují další, sekundární zdravotní benefity.
Vědci považují současný stav výzkumu za zmeškanou příležitost zkoumat účinky dávkování cvičení doporučeného WHO u osob s CLBP.
Zdroj:
GIBBS, Mitchell T., et al. Are Exercise Interventions in Clinical Trials for Chronic Low Back Pain Dosed Appropriately to Meet the World Health Organization’s Physical Activity Guidelines?. Physical Therapy, 2023, pzad114.
