Distorze hlezna je jedním z nejčastějších poranění vůbec. Obvykle k němu dochází při sportu, nejčastěji při halových sportech. Jak bychom měli u tak častého poranění postupovat při návratu sportovce do výkonu?
Překvapivým faktem může být to, že oproti jiným poraněním, jako je například ruptura předního zkříženého vazu (ACL) neexistují jasně stanovená kritéria, kterých bychom se mohli v praxi držet. Po rekonstrukci ACL se můžeme držet vytvořených guidelines, kde sportovec před návratem do výkonu prochází baterií testů. Právě tyto chybějící kritéria by mohly být jedním z vysvětlení, proč má podvrtnutí kotníku tak vysokou recidivu poranění, výskyt přetrvávajících symptomů a nestability. Proto se Smith a kol., 2021 rozhodli položit alespoň nějaké základní informace, ze kterých bychom mohli vycházet:
- 119 odborníků prošlo 3 kolovým výzkumem a s 98,3% úspěšností se shodli na výše uvedených bodech.
Protože chybí standardizované výzkumy, tak autoři touto formou zahájili alespoň nějaký standardizovaný proces, kterého si klinici mohou držet. Nicméně by to mělo být spíše první nakopnutí k dalším, kvalitnějším výzkumům.
Celou problematiku ppodrobněji probíráme na našem online workshopu o podvrtnutí kotníku.
Zdroj:
SMITH, Michelle D., et al. Return to sport decisions after an acute lateral ankle sprain injury: introducing the PAASS framework—an international multidisciplinary consensus. British journal of sports medicine, 2021, 55.22: 1270-1276.
