Tuto otázku si položili ve své studii z roku 2019 Waisman a Masharawi.

Při bolestech ramene často využíváme ortopedické testy, pomocí kterých se snažíme odhalit určitou patologii v dané oblasti. Studie se zobrazovacími metodami však ukazují, že mnoho přítomných patologií je asymptomatických. Tyto zobrazovací metody se často používají, jako zlatý standard u klinických testů. Proto mnohdy můžeme zpochybňovat diagnostickou přesnost těchto testů.

Vědci si do své studie vybrali tyto 3 testy:

• Neerův test (senzitivita 60 %, specificita 58 %)
• Hawkins-Kenedy test (senzitivita 64 %, specificita 48 %)
• Empty can test (senzitivita 88 %, specificita 62 %)

U těchto testů nebyly nikdy předtím zkoumány různé polohy pacienta při jejich využití. Hlavním cílem studie tedy bylo zjistit, zda změna držení těla při sezení modifikuje provokaci bolesti a úroveň bolesti během provádění zmíněných testů u účastníků s bolestí ramene a degenerativní lézí rotátorové manžety (RCDT). 

Sedmdesát probandů bylo rozděleno do 2 skupin:

• 35 účastníků s bolestí ramene a RCDT diagnostikovaným ultrazvukem (velikost trhlin  1,0 +/- 0,5 cm) 
• 35 kontrolních účastníků bez symptomů 

Všichni účastníci byli testováni fyzioterapeutem na provokaci bolesti (ano/ne) a úroveň bolesti (vizuální analogová stupnice) u všech 3 testů při  sezení v neutrální poloze, shrbené poloze a vzpřímené pozici. Tyto pozice byly vybrány, protože v předchozích studiích bylo zjištěno, že velikost subakromiálního prostoru se může měnit v závislosti na pozici těla. Dále byla měřena síla svalů ramene pomocí ručního dynamometru (pouze v neutrálním držení těla).

Na uvedeném obrázku jsou testy seřazeny následovně: (A) Neer test; (B) Hawkins-Kennedy test; (C) empty can test. 

A jaké byly výsledky?

V symptomatické skupině prokázaly všechny 3 klinické testy podobnou provokaci bolesti a její velikost u všech 3 pozic sedu. Změna držení těla u symptomatických účastníků tedy přímo neovlivnila ani bolestivost, ani její velikost. Vědcům se tedy nepotvrdila hypotéza, že pozice těla (například snížením subakromiálního prostoru) ovlivní vnímanou bolestivost. Svalová síla byla u symptomatických účastníků nižší oproti kontrolní skupině.

Na základě této studie vědci uvádí, že v praxi není nezbytná standardizace pozice těla při použití těchto testů. V současné studii velikost natržení rotátorové manžety ani nástup symptomů nekorelují s mírou bolesti. Tato studie však zjistila významnou korelaci mezi sníženou svalovou silou v postiženém rameni a jeho dysfunkcí.Vědci v závěru uvádí, že tato tvrzení nemusí nutně platit například u akutních stavů.

Vše podrobněji ve studii níže. 

Zdroj:

WEISMAN, Asaf; MASHARAWI, Youssef. Does altering sitting posture have a direct effect on clinical shoulder tests in individuals with shoulder pain and rotator cuff degenerative tears?. Physical Therapy, 2019, 99.2: 194-202.