Ve vědeckých studiích osteoartrózy je důležité zohlednit kontextové faktory ve vztahu k výsledkům bolesti. Pozorované zlepšení po intervenci je částečně přisuzováno placebo efektu a na regresy k průměru (RTM) se zapomíná. 

 RTM je statistický jev, který může způsobit, že přirozená variabilita opakovaných údajů napodobuje skutečnou změnu. U výsledků, které vykazují přirozenou variabilitu, se RTM objevuje, když po neobvykle velkých nebo malých měřeních následují měření, která se blíží průměru. V klinických studiích může RTM významně přispět k pozorovanému zlepšení oproti výchozímu stavu. Pro zjednodušení se můžeme podívat na obrázek níže, kde je celková změna vnímané bolesti od počátečního měření ovlivněna 3 proměnnými - intervencí, placebem a regresí k průměru (poslední dvě jsou kontextuální faktory).

RTM ve studiích OA závisí na dvou faktorech:

• Přirozené kolísání symptomů v důsledku jak chyby měření, tak skutečných změn intenzity symptomů - změny bolestivosti jsou u OA značné. 
• Výběr účastníků studie - lze očekávat, že do studie se spíš přihlásí osoby, které mají symptomatičtější OA oproti běžné populaci s OA. Ve skutečnosti jsou symptomy přesahující určitou hranicí obvykle mezi kritérii pro zařazení do studie. 

 Pro zjištění velikosti RTM vědci v této práci využili data z observační kohorty Osteoarthritis Initiative (OAI) pro identifikaci vhodných pacientů. Kritéria pro zařazení byla stanovena na základě studie FORWARD, která zkoumala účinek intraartikulárního spriferminu oproti placebu u pacientů s osteoartrózou kolenního kloubu. Vědci hodnotili průměrnou úroveň bolesti na NRS (hodnocení na numerické škále) v době splnění kritérií pro zařazení a v dalších ročních časových bodech před a po splnění kritérií pro zařazení. Kritéria pro zařazení splnilo 547 osob z OAI.

Průměrná úroveň bolesti je obvykle v době zařazení do studie vysoká (čas 0 na obrázku níže), protože zařazení do studie vyžaduje aktuální bolest. Tento výběr spolu s kolísavou povahou bolesti může vést k RTM. Je třeba poznamenat, že RTM vytváří pouze iluzi zlepšení na rozdíl od případných účinků terapeutické intervence a placebo efektu, které představují skutečné zlepšení (i když placebo efekt je kontextuální faktor). Lze samozřejmě očekávat, že RTM bude ve všech randomizovaných skupinách stejně velká a neovlivní tedy srovnání mezi skupinami. Ovlivňuje však změnu uvnitř skupiny od výchozího stavu do následného sledování, která je často uváděna ve studiích tak, že se všechny skupiny zlepšily (zejména pokud byly zjištěny malé, nebo žádné rozdíly mezi skupinami).

Výsledky ukázaly, že průměrná úroveň bolesti (NRS) u pacientů v čase splnění kritérií pro zařazení do studie byla výrazně vyšší než průměrná úroveň bolesti v průběhu sledování. Tyto výsledky naznačují, že RTM může hrát určitou roli v pozorovaném zlepšení u pacientů s osteoartrózou kolenního kloubu. Velké kontextuální efekty ve studiích osteoartrózy byly zaznamenány již dříve, ale byly připisovány především placebo efektu. Různá velikost RTM (v důsledku různého stupně kolísání výsledku a různého stupně výběru do studií) by mohla alespoň částečně vysvětlit heterogenitu uváděnou u proporcionálních kontextuálních účinků. Vědci zdůrazňují, že je důležité mít ve studiích kontrolní skupinu při hodnocení dlouhodobých změn při léčbě osteoartrózy. To platí pro všechny druhy léčby, včetně cvičení. Není správné se soustředit pouze na změny vzhledem k původnímu stavu skupiny, protože to může zveličovat přínos léčby. Je důležité zůstat kritický a nepřeceňovat účinky intervence.

Podrobněji vše naleznete ve zdroji uvedeném níže.

Zdroj:

ENGLUND, Martin; TURKIEWICZ, Aleksandra. Pain in clinical trials for knee osteoarthritis: estimation of regression to the mean. The Lancet Rheumatology, 2023.