Diastáza recti abdominis (DRA) související s těhotenstvím je rozšíření linea alba, což je pojivová tkáň mezi dvěma svalovými bříšky přímého břišního svalu. Toto rozšíření (IRD) je způsobeno rostoucím plodem, který protahuje jak pojivovou tkáň, tak přilehlé břišní svaly, zejména během druhého a třetího trimestru těhotenství. Diagnostika DRA zatím nemá stanovený hraniční bod pro IRD ani doporučená místa měření podél linea alba. Ultrazvuk je doporučenou metodou pro měření a monitorování IRD. DRA je běžným stavem u 70-100 % těhotných žen, a remise obvykle nastává během prvních 6 týdnů po porodu, v některých případech (cca třetině) až do 12 měsíců po porodu.

Pokud jde o trénink svalů pánevního dna, tak existují předchozí důkazy o tom, že jeho cvičení v těhotenství a poporodním období může zabránit/snižovat inkontinenci moči. Dalším častým tvrzením je, že těhotné ženy by neměly posilovat přímé a šikmé břišní svalstvo, neboť by tato cvičení mohla zhoršovat diastázu přimých svalů břišních. Pro toto tvrzení však neexistuje dostatek důkazů a proto si Nina-Margrethe Theodorsen a kol., 2024 ve své studii položili následující otázku:

„Jaké jsou účinky 12týdenního programu cvičení břišních svalů a svalů pánevního dna během těhotenství na IRD u žen s DRA bezprostředně po 12týdenním intervenčním období a při sledování 6 týdnů po porodu?“

Cíl studie 

Cílem studie bylo tedy zjistit, zda 12týdenní program cvičení břišních svalů a svalů pánevního dna během těhotenství má vliv na IRD u žen s DRA bezprostředně po ukončení intervenčního období a při sledování 6 týdnů po porodu.

Metodologie 

Do studie bylo zařazeno 96 těhotných žen ve 24. týdnu těhotenství s IRD ≥ 28 mm, které byly rozděleny do dvou skupin:

• Experimentální skupina: ženy se účastnily 12týdenního programu cvičení břišních svalů a svalů pánevního dna od 25. do 37. týdne těhotenství. Program zahrnoval dvakrát týdně skupinové cvičení pod vedením fyzioterapeutky a dvakrát týdně domácí cvičení. Cvičení byla založena na zjištěních z předchozích studií a norských národních směrnicích pro cvičení během těhotenství. Domácí cvičení zahrnovala tři cviky ze skupinových cvičení. Na přehled cvičení se můžete podívat v přiloženém obrázku.
• Kontrolní skupina: ženy dostaly pouze doporučení pokračovat v normálních aktivitách a řídit se národními směrnicemi pro fyzickou aktivitu během těhotenství, které zahrnují trénink pánevního dna, ale ne cvičení břišních svalů. Účastnice pouze zaznamenávaly svou úroveň fyzické aktivity.

Výsledky

Po 12 týdnech intervence a 6 týdnech po porodu mělo cvičení břišních svalů a svalů pánevního dna zanedbatelný vliv na IRD. IRD se u obou skupin zvyšovalo do porodu a následně se začalo snižovat. U cvičební skupiny došlo ke zvětšení IRD o 7 mm 2 cm nad pupkem a ke snížení IRD o 10 mm 2 cm pod pupkem, avšak tyto změny byly pouze přechodné a klinicky nevýznamné.

Hlavní výsledky studie neprokázaly žádný klinicky významný rozdíl ve změně IRD mezi experimentální a kontrolní skupinou. Rozdíly ve změně od výchozí hodnoty do sledování 6 týdnů po porodu byly klinicky nevýznamné. Na základě těchto výsledků bychom neměli obecně zakazovat těhotným ženám cvičit břišní svaly, protože tato cvičení nemají žádný trvalý klinicky významný účinek na diastázu recti abdominis.

Zdroj:

THEODORSEN, Nina-Margrethe, et al. Pregnant women may exercise both abdominal and pelvic floor muscles during pregnancy without increasing the diastasis recti abdominis: a randomised trial. Journal of Physiotherapy, 2024, 70.2: 142-148.