Lambrianides a kol., 2024 zkoumali rozdíly v citlivosti na mechano-metabolické podněty mezi svalem a šlachou vedou k nejednotným adaptivním změnám mechanických, morfologických a materiálových vlastností svalů a šlach. Byly použity dvě různé délky (dorziflexe - DF a plantární flexe - PF) při zatížení plantárních flexorů nohy, aby se variovala síla svalu a tím i napětí a mechanické zatížení šlachy během izometrického tréninku mezi jednou a druhou nohou.

Studie zahrnovala 12týdenní tréninkový program (3x týdně), během něhož bylo každé cvičení prováděno na 80 % maximální volní kontrakce (MVC) až do vyčerpání. Výsledkem bylo dosažení vysokého, ale podobného metabolického stresu mezi oběma nohama, což bylo potvrzeno podobnou aktivitou EMG ve všech třech částech tricepsu surae (TS) během cyklických únavových kontrakcí (3s kontrakce, 3s pauza až do selhání).

Výsledky

Adaptace svalů:

• Obě nohy vykazovaly podobnou míru a rozsah adaptace ve svalové síle, s nárůstem o přibližně 20 % u DF a 25 % u PF.
• Svalová tloušťka a úhel pennace se zvýšily o 8–13 % v obou podmínkách, což podporuje tvrzení, že sval je méně citlivý na velikost mechanického zatížení, ale více na svalovou aktivaci a metabolický stres během tréninku.

Adaptace šlach:

• Šlacha u nohy DF vykazovala nárůst tuhosti o přibližně 13 % po 12 týdnech cvičení, zatímco noha PF nevykazovala žádné významné změny.
• Tyto změny jsou v souladu s literaturou, která ukazuje, že vysoké mechanické zatížení je nezbytné pro adaptivní změny v biomechanických vlastnostech šlachy.

Studie potvrzuje, že sval a šlacha reagují odlišně na mechano-metabolické podněty:

• Sval se adaptuje rychleji než šlacha a k hypertrofii nepotřebuje vysoké mechanické zatížení.
• Šlacha je vysoce citlivá na velikost napětí, a aby došlo k měřitelným adaptivním změnám, je nutné dosáhnout napětí výrazně vyššího než 2 %.

Praktické aplikace

Pro praxi je klíčové si uvědomit, že rozdílné adaptační rychlosti mezi svalem a šlachou mohou vést k dočasnému nebo trvalému zvýšení maximálního napětí šlachy, což zvyšuje riziko poškození tkáně a přetížení. Proto je nutné:

• Zvážit rozdílné potřeby svalu a šlachy při navrhování tréninkových programů.
• Zajistit, aby šlachy byly vystaveny dostatečně vysokému napětí, aby mohly adekvátně adaptovat na mechanické zatížení.
• Monitorovat zátěžové podmínky a přizpůsobit je tak, aby se minimalizovalo riziko přetížení šlachy a souvisejících zranění.

Závěr

Studie poskytuje důkazy, že sval a šlacha mají odlišnou citlivost na mechano-metabolické podněty. Sval je vysoce citlivý na svalovou aktivitu a metabolický stres bez ohledu na úroveň zatížení, zatímco adaptace šlachy závisí především na velikosti napětí a mechanickém zatížení. Tyto rozdíly mohou vést k nerovnováze v adaptaci, což může mít důsledky pro riziko zranění šlachy z přetížení.

Zdroj:

LAMBRIANIDES, Yiannis, et al. Evidence of different sensitivity of muscle and tendon to mechano‐metabolic stimuli. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 2024, 34.5: e14638.