Psychologické faktory a pohybové vzory u chronické bolesti dolní části zad: poznatky z nedávné studie

Chronická bolest dolní části zad (CLBP) je jednou z hlavních příčin disability na celém světě, která je často zhoršována strachem z pohybu a vyhýbavým chováním. Tato chování, která mohou být v akutní fázi bolesti ochranná (adaptivní), se při dlouhodobé přítomnosti bolesti stávají škodlivými (maladaptivní), pokud bolest přetrvává i po zahojení tkání. Tato studie zkoumá, jak psychologické faktory, konkrétně specifický strach z pohybu ve vztahu k určitému úkolu oproti obecným strachům souvisejícím s bolestí, ovlivňují pohybové vzory u jedinců s CLBP.

Cílem výzkumu (Matheve a kol., 2024) bylo zjistit, zda je doba trvání daného požadovaného pohybu/úkonu a rychlost pohybu u pacientů s CLBP lépe předpověditelná pomocí specifických psychologických měřítek zaměřených na konkrétní úkoly související s bolestí oproti obecným měřítkům. Studie také zkoumala rozdíly v pohybových vzorcích mezi jedinci s CLBP a osobami bez bolesti a to, jak jsou tyto vzorce ovlivněny psychologickými faktory.

Jak výzkum probíhal?

Studie využila výchozí data z randomizované kontrolované studie, které se zúčastnilo 55 pacientů s CLBP a 54 osob bez bolesti. Účastníci prováděli úkol zahrnující zvedání břemene, během kterého byly měřeny rychlost ("movement velocity", používané např. pro specifické oblasti, jako jsou obratle L1, nebo S1) a délka doby trvání pohybu ("movement duration", používané pro zjištění celkové doby pro dokončení úkonu). Měli zvedat krabici, která vážila 4 kg. Rozměry krabice byly 40 × 30 × 23,5 cm. Krabice byla umístěna na platformě tak, že její vršek byl ve výšce 10 cm pod vrcholem pately účastníků (kolenní čéšky), aby byl zvedací úkon přizpůsoben výšce každého jednotlivce. Psychologická hodnocení zahrnovala obecná měřítka strachu souvisejícího s bolestí, jako je Tampa Scale for Kinesiophobia (TSK), a specifická měřítka, jako je PHODA-Lift, která se zaměřují na vnímanou škodlivost konkrétních činností (např. zvedání s ohnutými zády).

Klíčová zjištění

1. Specifická měřítka jako lepší předpovědi: Studie zjistila, že specifické měřítko (PHODA-Lift) bylo nejlepším prediktorem pohybového chování, přičemž vysvětlilo 35 % doby trvání pohybu a 19-25 % parametrů rychlosti pohybu. Naproti tomu obecná měřítka vnímané škodlivosti vysvětlila výrazně menší část variace (6-8 %) a obecná měřítka strachu souvisejícího s bolestí (TSK a jeho subškály) nepředpověděla pohybové chování vůbec.

2. Rozdíly v pohybu mezi skupinami: Pacienti s CLBP potřebovali výrazně delší čas na dokončení zvedacího úkolu a pohybovali se pomaleji v určitých částech páteře (obratel L1 a bederní páteř) ve srovnání s účastníky bez bolesti. Tyto rozdíly byly nejvýraznější u podskupin CLBP s vyššími skóremi na specifickém měřítku pro daný úkol (PHODA-Lift), což naznačuje, že ti, kteří vnímají určité úkoly/pohyby jako škodlivější, vykazují více ochranné, pomalejší pohybové vzorce/chování.

3. Dopady na léčbu a hodnocení: Zjištění naznačují, že specifická psychologická hodnocení zaměřená na konkrétní úkoly jsou užitečnější pro porozumění pohybovému chování u pacientů s CLBP než obecná měřítka strachu souvisejícího s bolestí. To má významné důsledky pro klinickou praxi, kde spoléhání se na obecná měřítka, jako je TSK, může vést k podceňování vyhýbavého chování u některých pacientů.

Studie naznačuje, že pacienti s chronickou bolestí dolní části zad (CLBP), kteří neměli škodlivá přesvědčení o pohybu (například se nebáli, že zvedání břemene je pro jejich záda nebezpečné), se skutečně hýbali rychleji než ti, kteří měli vysokou míru strachu z pohybu.

Závěr

Studie potvrdila, že lidé s CLBP se hýbou pomaleji a mnohdy mají zakořeněna škodlivá přesvědčení o pohybu a bolesti. Na rychlost pohybu se můžeme také zaměřit v rámci fyzioterapie. Pokud Vás práce s chronickými pacienty zajímá, určitě se pusťte náš SF Talk podcast s Mgr. Tomášem Kavkou:

Studie dále zdůrazňuje význam používání specifických psychologických měřítek zaměřených na konkrétní úkoly pro lepší porozumění a řešení pohybových vzorců u pacientů s CLBP. Přesun zaměření z obecných měřítek strachu na specifická hodnocení umožňuje zdravotníkům přesněji identifikovat a léčit pacienty, kteří vykazují maladaptivní pohybové vzorce, což v konečném důsledku zlepšuje výsledky léčby a snižuje míru disability v této populaci.

Zdroj:

MATHEVE, Thomas, et al. Task-Specific Perceived Harmfulness Predicts Protective Movement Behaviour in Chronic Low Back Pain. Journal of Clinical Medicine, 2024, 13.17: 5025.