Domnívám se, že ve fyzioterapii se až chorobně bojíme mluvit o případech, kdy se nám něco nepodařilo a pouze se chlubíme úspěšnými kazuistikami. Proto mají autoři níže popsané studie můj obdiv za publikování a proto jsem se rozhodl Vám ji zde přiblížit.
Uvolnění myofasciálních trigger pointů (MTrPS) pomocí vpichu jehly se označuje jako terapie suchou jehlou. Tato terapie je obzvláště nápomocná u chronických a rezistentních MTrPs, na které manuální tlak, masáž ani kombinovaná fyzikální terapie již nestačí. Suchá jehla je velmi mocným nástrojem, avšak patří do rukou pouze kvalifikovaným odborníkům, kteří znají potřebné anatomické korelace a relativní rizika.
Penumotorax patří k vedlejším efektům suché jehly, ke kterým dochází velmi raritně (méně než v 0.01% případů). Mezi častější (1 – 10% případů) řadíme například krvácení, vznik hematomu nebo bolestivost v místě vpichu jehly (1).
Video dokumentuje aplikaci suché jehly, při které došlo nedopatřením ke vzniku pneumotoraxu. Přednášející na videu má 45 letou zkušenost v praktikování a přednášení o terapii suché jehly a nikdy předtím se s tímto jevem nesetkal. Na ukázce demonstruje aplikaci jehly do m. iliocoastalis. K chybě dojde v čase 2:32, kdy přednášející pokračuje v zasunutí akupunkturní jehly, aniž by se přesvědčil o správném úhlu aplikace a dostatečném „zablokování“ žebra pod prsty.
Zdroje:
Kniha o metodě suché jehly https://www.elsevier.com/books/trigger-point-dry-needling/dommerholt/978-0-7020-4601-8
Volně dostupný článek o této události, včetně videa http://aim.bmj.com/content/early/2014/09/19/acupmed-2014-010659
