Spoušťové body, známé také jako trigger points (TrPs), jsou běžně uváděny jako hlavní příčina svalové bolesti a často se s nimi pracuje v terapii myofasciálního bolestivého syndromu (MPS). TrPs jsou popisovány jako bolestivé uzlíky ve svalech, které mohou vyvolávat lokální či přenesenou bolest. Nicméně, navzdory rozšířené praxi využívání této teorie a různých léčebných postupů, několik kritiků, jako jsou John L. Quintner a Adam Meakins, upozorňují v roce 2014/2015 svými články na to, že vědecký základ této teorie je velmi slabý. Jejich práce z roku shrnují klíčové problémy spojené s TrPs, které stojí za to mít v povědomí. Na tyto kritické práce navazují i ohbájci integrované hypotézy svými argumenty. Během krátké chvíle si tak srkze své publikace vyměňovali názory - více v článku níže.

Historie a teorie spouštěcích bodů

Teorie spouštěcích bodů, jak ji poprvé popsali Janet Travell a David Simons, zjednodušeně předpokládá, že bolest vzniká v důsledku nadměrné svalové kontrakce, která se hromadí ve mnohdy špatně nazvaných "svalových uzlících“. Tyto body jsou vnímány jako malé, citlivé oblasti, které způsobují bolest buď přímo, nebo přeneseně do jiných oblastí těla. Tato teorie vedla k rozvoji celé řady léčebných metod, jako je suchá jehla, hluboká tkáňová masáž a další přístupy zaměřené na uvolnění TrPs.

Kritické body podle Johna L. Quintnera

Jedna z nejznámějších kritických prací o TrPs pochází od Johna L. Quintnera a jeho týmu, kteří tvrdí, že samotná existence spouštěcích bodů nemá dostatečný vědecký základ. Ve své analýze uvádějí, že TrPs jsou spíše spekulativní konstrukcí, která není podpořena kvalitními vědeckými daty. Diagnostické problémy jsou jedním z klíčových bodů kritiky – různé studie uvádějí, že ani odborníci nejsou schopni spolehlivě lokalizovat TrPs, přičemž diagnostické kritéria se liší mezi jednotlivými studiemi. Vyšetření palpací, používané k diagnostice TrPs, je považováno za subjektivní a nespolehlivé.

Další kritickou oblastí je absence důkazů o patologii. Histologické a biochemické studie nepřinesly jasné důkazy o tom, že TrPs jsou skutečné patologické entity. Výzkumy zkoumající TrPs pomocí MRI nebo EMG ukazují nekonzistentní výsledky. Navzdory pokusům vizualizovat TrPs nebyly získány jednoznačné důkazy o jejich existenci.

Skeptický pohled Adama Meakinse

Meakins shrnuje mnohé výše zmíněné na jedné stránce své práce. Dále poukazuje na problém zvaný pareidolie, což je jev, kdy terapeut věří, že nachází něco patologického, i když jde o normální anatomické struktury. Toto přesvědčení je podle něj umocňována osobními preferencemi a očekáváními terapeuta. Meakins také upozorňuje, že léčebné metody jako suchá jehla mají pouze omezené vědecké důkazy a často mají krátkodobé efekty, které lze vysvětlit placebo efektem nebo jinými neurofyziologickými mechanismy.

Shrnutí

Obě studie docházejí k podobným závěrům: teorie TrPs je nedostatečně podložena vědeckými důkazy a mnohé otázky zůstávají nezodpovězené i po velké řádce let, po kterou se toto téma zkoumá. Existuje také mnoho alternativních teorií ohledně spoušťových bodů anebo svalových bolestí. Zajímavé je, že Quintner a kol., nejprve jednu teorii vyvrací a v závěru své práce uvádí 2 jiné teorie, které však také nejsou zcela vědecky podložené. Kritické články tedy mnohé vyvrací, nebo na mnohé upozorňují. Zároveň však nepopírají existenci tuhých svalových snopců, nebo citlivých bodů, což je také velmi zajímavý údaj.

Reakce obhájců integrované hypotézy

Dommerholt a Gerwin ve své práci z roku 2015 reagují na kritiku Quintnera a jeho kolegů, kteří zpochybňují vědeckou podstatu teorie spoušťových bodů (TrPs). Argumentují, že Quintnerova analýza je zaujatá a neúplná, přičemž přehlíží řadu studií podporujících existenci TrPs a jejich spojitost s myofasciálním bolestivým syndromem (MPS). Dommerholt a Gerwin se staví za to, že TrPs jsou klinicky pozorovatelné fenomény a mají reálný fyziologický základ, který byl podpořen jak laboratorními, tak klinickými studiemi, včetně těch, které využívají ultrazvuk či elastografii. Zdůrazňují, že ačkoliv vědecká teorie TrPs ještě není plně rozvinutá, existuje dostatek důkazů, aby nebyla zcela odmítnuta. Kritika Quintnera je podle nich založena na zastaralých studiích a nebere v úvahu moderní výzkum. Dommerholt a Gerwin vyzývají k dalšímu výzkumu namísto předčasného odmítnutí této teorie, což považují za klíčové pro rozvoj léčebných metod zaměřených na TrPs a MPS. Nutno také dodat, že autoři tohoto článku jsou také autoři knih o tématu terapie TrPs (možný bias).

Aby se čtenář nenudil, tak na reakci reakce vyšla další reakce od Quintnera a kolegů, ve které se zamýšlí nad tím, zda něco opomenuli. V této práci uznávají efekty terapie TrPs nad úroveň placeba, ale stále zpochybňují důležité aspekty integrované hypotézy.

Zamyšlení

Pro klinickou praxi je klíčové mít širší přehled o této problematice, i když to může kolidovat s našimi zažitými přesvědčeními. Kritické články a informace neznamenají, že bychom nemohli nadále používat naučené techniky. Naopak, díky těmto informacím si můžeme uvědomit jejich možné efekty i nedostatky a dosahovat ještě lepších a vyváženějších výsledků v práci s pacienty či klienty.

Nutno připomenout, že od této doby vznikají další zajímavé vědecké články o této problematice - debata pokračuje! Tento komplexní pohled nám tedy umožňuje mít přehled nejen o pozitivních vědeckých poznatcích, ale také o kritice a omezeních, která se s problematikou pojí. Pokud Vás zajímají jak teoretické, tak praktické informace a zkušenosti zahrnujeme do praxe, rádi Vás uvidíme na našich kurzech manuální terapie, kde se věnujeme mimo jiné také svalovým spoušťovým bodům.

Úvodu do manuální terapie 21. století jsme věnovali také toto edukační video:

Zdroje:

QUINTNER, John L.; BOVE, Geoffrey M.; COHEN, Milton L. A critical evaluation of the trigger point phenomenon. Rheumatology, 2015, 54.3: 392-399.

MEAKINS, Adam. Soft tissue sore spots of an unknown origin. British Journal of Sports Medicine, 2015, 49.6: 348-348.

DOMMERHOLT, Jan; GERWIN, Robert D. A critical evaluation of Quintner et al: missing the point. Journal of bodywork and movement therapies, 2015, 19.2: 193-204.

QUINTNER, John L.; BOVE, Geoffrey M.; COHEN, Milton L. Response to Dommerholt and Gerwin: Did we miss the point?. Journal of Bodywork and Movement Therapies, 2015, 19.3: 394-395.