Testování SI skloubení očima vědců

Až budete palpovat na nějakém odborném kurzu (nebo třeba ve škole) některý z níže zmíněných palpačních testů na SI skloubení s pocitem, že nic necítíte, přičemž ostatním pod prsty vesele závodí jedno SI skloubení (sakroiliakální skloubení) vedle druhého o prvenství v posunu, nebo titulu „blokáda roku“, vzpomeňte si na tento článek.

 

Než se pustíme do pomlouvání těchto testů, pojďme si dva z nich v krátkosti představit:

 

  • Fenomén předbíhání

Tento test probíhá tak, že si při stoji klienta vypalpujeme obě SIPS a následně ho poprosíme o předklon. Všímáme si pozice našich palců, přičemž klient zůstává předkloněn po dobu cca 20 vteřin.

Pokud na jedné straně palec předbíhá (dojde k posunu) před druhým, lze na této straně předpokládat blokádu SI. Pokud se při předklonu oba palce po cca 20 s „dorovnaly“ jedná se o SI posun.

 

  • Storkův / Gilletův test

Test probíhá tak, že si jedním palcem vypalpujeme trnový výběžek S2 a druhým palcem SIPS. Následně pacienta požádáme o zvednutí dolní končetiny do 90 stupňové flexe na stejné straně, jako palpujeme SIPS. Při tomto pohybu by mělo dojít k poklesnutí SIPS. V opačném případě je test pozitivní a naznačuje blokádu SI.

 

Můžeme však tento posun opravdu vypalpovat a jak je naše palpace přesná?

 

Holmgren a Waling zkoumali objektivnost statické palpace (nutnu podotknout pouze 2 fyzioterapeutů), která nevyšla moc pozitivně pro relevantnost palpace. [1] Hned několik studií nám potvrzuje nízkou senzitivitu a specificitu palpačních testů [2, 3], což potvrzuje i další od Robinsona a kol., která nás naopak směřuje spíše k využití provokačních testů.[4]  Na ty se podíváme níže v tomto článku. Jak ukazuje studie Preece a kol., v lidských pánvích jsou velké anatomické rozdíly.  Tyto morfologické odchylky mohou významně ovlivnit úhel sklonu pánve a asymetrii lopat kyčelních kostí, což bychom měli brát v potaz při porovnávání SIAS a SIPS a různých asymetrií. [5] 

 

Jak moc se ale SI ve skutečnosti hýbe?

 

Hned několik studií [6, 7, 8] ukazuje, že pohyb SI je minimální až žádný, především velmi pravděpodobně téměř neměřitelný. Číselně vyjádřeno hodnotami okolo 2 stupňů, nebo 3 mm. Cítit tak malý posun je výzva i pro našeho lektora Jirku, který v rámci tréninku palpačních dovedností přečetl Harryho Pottera v Braillově písmu.

 

Když se podíváme ještě dál na efekt výsledku manipulace SI, tak ve studii Tullberga a kol. ukazují, že po manipulaci nedochází k žádnému posunu mezi os illium a os sacrum. [9] To potvrzuje i studie z roku 2020 využívající 3-D analýzu před a po manipulaci v rámci flexe kyčle - neprokázala významné změny po manipulaci a mezi manipulační a placebo skupinou. [10]

 

Které testy tedy používat?

 

Nová studie z roku 2020 potvrzuje předchozí tvrzení o palpačních testech a směřuje nás k FABER testu (flexe, abdukce, externí rotace), případně (nejúspěšnější) kombinaci tohoto testu s Thight thrust testem pro lepší celkovou diagnostiku. [11] 

FABER / Patrickova zkouška:

Provokační testy doporučují i další 2 studie z roku 2006, která doporučuje využití kombinace 5 testů:

  1. Distrakční test
  2. Compression (kompresní) test
  3. Thight thrust test
  4. FABER / Patrikovu zkoušku
  5. Gaenslenův test

Pokud jsou alespoň 3 z těchto testů pozitivní, se specificitou 79 % můžeme říct, že se jedná o „problém“ s SI skloubením.[12, 13]

 

V závěru bychom tedy v návaznosti na zmiňovanou evidenci doporučili odstoupit od palpačních testů při vyšetřování SI skloubení a zaměřili bychom se spíše na využití zmíněných provokačních testů. Proto můžete příště místo trénování palpačních testů SI skloubení jít třeba na kafe, udělat pár dřepů, nebo chroustat popcorn při pohledu na ostatní.

 

Zdroje:

  1. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17210266/
  2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11319939/
  3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12147007/
  4. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16843031/
  5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19119397/
  6. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24602677/
  7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24602677/
  8. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2565072/
  9. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9615363/
  10. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1360859219301949
  11. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1556370720300146
  12. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16401431/
  13. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16731225/