Známý dětský neurolog prof. MUDr. Václav Vojta, zakladatel diagnostického a terapeutického konceptu „Vojtův princip“, vycházel ve své práci z objevu reflexní lokomoce. Pod tímto pojmem se skrývá soubor vrozených globálních pohybových vzorů, které lze aktivovat při nastavení těla do určité polohy a současné tlakové stimulaci konkrétních míst – spoušťových zón.
V původní práci prof. Vojta definoval celkem 10 spoušťových zón, 9 pro vybavení pohybového vzoru reflexního plazení (RP) a 1 pro vybavení reflexního otáčení (RO). Postupem času se přidaly i další polohy a jejich modifikace. Přibylo i definovaných míst na těle, označovaných jako aktivační místa. Přes tyto oblasti můžeme pomocí tlaku podpořit vybavení reflexního pohybu, ale obvykle nemají takovou sílu reflexní odpovědi jako spoušťové zóny.
Počet zón zůstával stejný, až do nedávné doby. Dr. Luis Perales z madridské univerzity se spolu se svým týmem zaměřil na oblast os pisiforme, jakožto další možné spoušťové zóny (1). Pomocí povrchové elektromyografie zkoumal reflexní svalovou odpověď na stimulaci tohoto místa u 23 dospělých zdravých jedinců. Zjistil, že při stimulaci oblasti os pisiforme došlo k signifikantnímu zvýšení elektrického potenciálu nad m. extensor digitorum, oproti stimulaci zóny nad processus styloideus radii. Svalová odpověď byla nejvýraznější v poloze RO na tzv. záhlavní horní končetině, dále pak u druhé tzv. čelistní horní končetiny při RO a nejslabší signifikantně významný výsledek byl naměřen na čelistní horní končetině v poloze RP.
Závěrem lze říci, že tato oblast má potenciál, aby byla zařazena mezi uznávané a běžně používané spoušťové zóny. Naopak překvapující by spíše bylo, kdybychom zjistil, že prof. Vojta, byť přes jeho nespornou genialitu, stihl objevit za svůj život všechny spoušťové zóny a polohy, které se dají využít v terapii. Škoda jen, že v současné době není Vojtův princip ve větším zájmu výzkumných pracovníků a není příliš současných klinických studií, které by zdokumentovali efekt tohoto přístupu v porovnání s ostatními metodami.
Rád bych vzkázal muchas gracias Dr. Luis Perales za milé svolení k uveřejnění fotografií z jeho studie. Zmiňovanou studii o nové spoušťové zóně a další práce tohoto autora naleznete volně dostupné na jeho stránce https://terapiavojtayevolucion.wordpress.com/mis-articulos/.
Kolekci studií na téma Vojtovy terapie naleznete na stránce https://www.zotero.org/groups/vojta-wiki/items/.
Autor článku není absolventem kurzu Vojtovy metody.
Krásný den všem
- Perales-López L. El pisiforme, una nueva zona de desencadenamiento segmental de los contenidos cinesiológicos de la mano en la terapia Vojta. Aplicaciones en rehabilitación. Fisioterapia. 2013;35(5):189-96.
