Obecně máme tendenci oceňovat a interpretovat informace, která posilují naše přesvědčení. Nadhodnocujeme informace, které podporují to, čemu věříme a naopak ignorujeme ty, která naše přesvědčení rozporují. Jedná se o normální jev, pozorovaný u každého z nás, pojmenovaný CONFIRMATION BIAS. Tento jev ovlivňuje naši klinickou praxi. 

Klinické pozorování

Řekněme, že pacienta léčíme určitou intervencí. Pacient nás několikrát navštíví a po třech týdnech se jeho stav výrazně zlepší. Nejjednodušší interpretace je, že to, co jsme udělali, bylo účinné. Problém je v tom, že zlepšení může, ale nemusí být způsobeno léčbou. Existuje zásadní rozdíl mezi změnou výsledku (klinickou změnou pozorovanou v čase) a účinkem léčby (klinickou změnou v čase, která je způsobena léčbou). V praxi pozorujeme změnu vysledků pacienta za 3 týdny, ale pouze část této změny je způsobena efektem léčby/danou intervencí. K pozorované změně přispívá řada faktorů, včetně níže uvedených:

• Natural history (přirozený průběh)

Mnohé stavy se vyřeší zcela, nebo do určité míry samy (zejména akutní stavy). Například u pacienta, který se den po výronu kotníku dostaví s bolestí, otokem a omezenou funkcí, se tyto příznaky během následujících dvou týdnů zlepší. To platí bez ohledu na to, zda pacient podstoupí intenzivní léčbu, minimální léčbu, neúčinnou léčbu nebo žádnou léčbu. Je dobré doplnit, že pomyslná hodnota zlepšení díky přirozenému průběhu se může lišit případ od případu.

• Regression to the mean (regrese k průměru)

Mnohé stavy mají epizodický, nebo kolísavý průběh. Pacienti nemají po většinu času žádné (nebo jen slabé) příznaky, které střídají různá rozbouření/vzplanutí. Běžným příkladem jsou bolesti zad a šíje. Lidé s těmito problémy obvykle vyhledávají pomoc, když jsou příznaky nejhorší. Je pravděpodobné, že po takovém rozbouření bude následovat opět zmírnění symptomů. V praxi to znamená, že se stav po návštěvě odborníka zlepší bez ohledu na intervenci.

• Placebo účinky 

Placebo účinky jsou s největší pravděpodobností způsobeny manipulací s očekáváním pacienta a/nebo klasickým podmiňováním. Bez ohledu na mechanismus jsou placebo účinky spojeny s působením konkrétní intervence.

• Zdvořilí pacienti 

Terapeut při své práci navazuje s pacientem určitý vztah. To může vést k tomu, že mnoho pacientů nechce svého terapeuta "zklamat" tím, že by nereagovali na jeho snahu jim pomoci. To může opět zkreslovat referované výsledky - může se jim zdát, že se jejich stav více zlepšil, nebo tvrdí, že se zlepšil více oproti skutečnosti.

Evidence Based Practice (EBP) neodmítá klinické zkušenosti (odbornou zkušenost). Nicméně při vyhodnocování a používání informací je důležité brát v úvahu možné předsudky. EBP také není o vybírání toho, co se nám z publikovaných studií hodí. Jako kliničtí pracovníci si pro dobrou praxi musíme připustit možnosti vnímaného zkreslení přijímaných informací, což by mělo platit jak pro naše klinické zkušenosti, tak informace z výzkumu.

„Existuje mylná představa, že EBP se snaží přenést klinické rozhodování do podoby kuchařky. Ve skutečnosti EBP vyzývá kliniky k akceptování chyb ve svém uvažování a rozpoznávání svých vlastních předsudků, a vyžaduje, aby si osvojili dovednosti vyhledávat, hodnotit a začleňovat vědeckou evidenci do své praxe.“

Zdroj:

KAMPER, Steven J. Engaging with research: linking evidence with practice. journal of orthopaedic & sports physical therapy, 2018, 48.6: 512-513.